Ahoj,Růženko!

Tak jsem si dneska při vycházce na Tebe vzpomněla.Alespoň stokrát jsem si řekla ach jo,ach jo,ach jo....Ale začnu pěkně od začátku.
Když se paničce a páníčkovi narodila štěňata,pardooon děti, sehnali krásnou zahrádku,o které se dalo říci,že je ,,Na samotě u lesa".Taky byteček měli na samém kraji města, všude kolem byly samé louky a do lesa to bylo jen pár skoků.Nebo kroků???Ještě když jsem se před pěti lety narodila a trošičku povyrostla,chodili jsme na ty louky na procházky.Moc jsem se vždycky těšila.
Nevím,jak to máš Ty,Růženko,ale já jsem pes lovecký,co potřebuje běhat a běhat.Taky moc ráda plavu.Nechci se chlubit,ale jsem výborná lovkyně myší a při tom běhání od jedné myší díry ke druhé jsem si vždycky užila spoustu legrace.Trochu se stydím,ale přiznám se,že občas jsem vyplašila a pěkně prohnala i nějakého toho zajíce.To víš,lovecký pud je lovecký pud.
Jenže překulilo se pár let ,a to jsem ještě mladice,a pomalu nemáme kam na vycházky chodit.Už nebydlíme na kraji města ale uprostřed okrajové čtvrti.Na jedné té vééélikánské louce,kam jsme chodívali,vyrostla průmyslová zóna.Na druhé se staví lyžařský areál pro nějaké praštěné mistrovství světa.Abychom se dostali do lesa,musíme velikou oklikou po silnici,kde jezdí spousta aut.A zahrádka,ta už dávno není Na samotě u lesa.Ze všech stran se k nám blíží výstavba rodinných domků.O zajíce na louce už dneska nezavadíš.Ještě že je to opravdu u lesa,tam se snad stavět nebude.Běhat tam ale stejně pořádně nemůžu,protože se páníčci bojí,aby mě neodpicnul nějakej myslivec.
Tak mi Růženko poraď,kam tedy na ty vycházky máme chodit?Proč na nás ty lidi trochu nemyslí a nenechají nám ani kousek místa?A kam chodíš na procházky Ty?
Těším se na Tvou odpověď. Ahoj,Aja.